Nezapomeňte, že domov má být opravdu místem klidu, míru a také hlavně odpočinku. Že by měl být také plný lásky. Jenomže někdy bohužel to takhle není. Nejhorší je, pokud se dva lidé doma stále hádají, ještě potom je více zlé, když jsou tam děti, protože děti, aby byly svědci nějaký rodinných hádek, kdy se hádají rodiče, tak je to potom opravdu velice smutné. To si myslím, že domov má být vždycky hlavně takovým stanovištěm a takovou základnou, kde se člověk má cítit dobře. A nyní bych se chtěla bavit hlavně o dětech. Děti by měly mít takovýto bezpečný a láskyplný domov.
Všichni víme, že některé děti nemají vůbec takové štěstí, že by měly domov. Takové děti jsou potom v dětském domově, proto si myslím, že lidé by si měli také uvědomit, že mít dobrý a krásný klidný láskyplný domov, že to není samozřejmost. Vždycky se něco může opravdu stát. Také můžete přijít o střechu nad hlavou, můžete přijít o domov třeba ani ne svou vinou. Třeba se omylem někde zadlužíte. Nebo nebudete mít peníze na splácení? Vypadne vám příjem a potom už se to vleče a vleče a všechno se na sebe namotává. Takže přijít o domov, přijít o střechu nad hlavou můžete opravdu ze dne na den. Můžete o to přijít opravdu kdykoliv, takže by si člověk také měl dát pozor, jak hospodaří.
Nebo jak vede svou domácnost. Samozřejmě, že každý člověk by měl vést domácnost tak, aby to všem vyhovovalo. Samozřejmě, že existují také různé kompromisy, ale když člověk potom bude dělat nonstop nějaké různé kompromisy, tak to znamená, že je tam vlastně utlačovaný. Nebude tam mít žádný názor, žádný respekt a mě osobně by tohle moc vadilo. Vždycky chci, abych také mohla něco přispět do domácnosti, aby byl domov také někdy podle mě. Třeba nějaké situace anebo jídlo, oběd či večeře, tohle je úplně jedno. Ale hlavně bych také chtěla vždycky přispět do domova. Nechci, aby potom to všechno bylo tak, jak to chtějí ostatní. Ale já v tom domě také bydlím, je to i můj domov, takže také chci, aby se to někdy rozhodlo podle mě.
